Vítězové závodu v Brdech dostanou „brďačku,“ čepici, která je symbolem Brd
Od Jinec, přes Hořovice, Strašice, Mirošov, Nepomuk až k Obecnici, můžeš v lesích potkat místní muže, ale i ženy, lesníky a myslivce se zvláštní čepicí na hlavě, která patří výhradně k tomuto regionu. Říká se jí „brďačka“ a je to od 30. let 20. století čepice, která byla součástí prvorepublikové uniformy lesníků Vojenských lesů a statků (dříve Vojenských lesních podniků) ve středních Brdech. Po válce z lesnické výstroje zmizela, stala se však v regionu natolik oblíbenou, že ji místní podomácku šijí a používají pro cesty do brdské přírody i nadále.
Historie Vojenských lesů se začala psát před téměř sto lety právě v Brdech a čepice brdačka se stala jedním z jejích symbolů. V roce 1935 vydalo ředitelství VLP v Praze „Předpis o stejnokrojích zaměstnanců“ (Čj. 86/1935), který podrobně popisoval uniformy, výstrojní součásti a určoval pravidla i nároky vtahující se k nošení stejnokroje (včetně nového systému hodnostního označení) u vojenských lesních podniků. Jako pokrývka hlavy byla zimní čepice „Brďačka“ zavedena právě tímto předpisem a beze změn převzata i předpisem následujícím (1937). To se ovšem netýkalo odznaků, původní kulatý se stylizovanými písmeny VLP lemovanými snítkami jmelí, byl nahrazen oválným, s malým státním znakem, podloženým jedlovou větvičkou. Nosil se na klobouku a čepici. V roce 1935 byly odznaky pro úředníky pozlacené, pro lesní dozorce postříbřené a pro ostatní zaměstnance poměděné, potom mořené sirnými játry tmavohnědě až červenohnědě, lehce kartáčovány a zaponovány. V roce 1937 došlo ke zjednodušení, odznaky pro úředníky zůstaly pozlacené a pro dozorce, ale i lesní hajné postříbřené..
Zimní čepice, asi jako jediná výstrojní součást prvorepublikových stejnokrojů, zůstala oblíbena až do dnešních dnů i když ne každý z těch, kdo ji nosí, také zná její historii. Na jednotlivých exemplářích můžeme najít i drobné odlišnosti od předpisu (např. nepřítomnost knoflíku na dýnku). Za 2. světové války a později si šitím čepic přivydělávaly manželky hajných a šijí se podomácku v podbrdských obcích i dnes, většinou z materiálů, které se od původní „vlněné látky barvy khaki“ mohou i dosti lišit. „Brďačky,“ které vítězům letošního závodu brdskými hvozdy a historické soutěže na facebooku dodaly Vojenské lesy a statky jsou historickými replikami ušitými v domácích podmínkách v podbrdské Obecnici.
Na historickém snímku z 50. let minulého století pod tímto textem ji má na hlavě známá česká osobnost, která je předmětem facebookové soutěže. Snímek pochází z doby, kdy byl pozdější známý zoolog, cestovatel, spisovatel a zakladatel české safari mladým „hajným“ Vojenských lesů a statků, sloužícím v Brdech na lesní správě Mirošov. Pokud znáš jméno tvrdohlavého muže s dobrodružnou povahou, který podnikl sedm velkých a dvě menší expedice do Afriky i Asie a přivezl z nich téměř dva tisíce kusů zvěře do dnes slavné zoologické zahrady ve východních Čechách, zúčastni se soutěže na FB profilu Běhej lesy. Když ti štěstí bude přát, stane se „brďačka“ tvou…
