Rozlučku se Slavkovským lesem si v slunečné oáze klidu užilo 1158 lesních parťáků
Sluneční svit, občas pár mráčků a příjemná atmosféra závodu odstřihnutého od civilizace. Tak bychom popsali dnešní derniéru Běhej lesy Slavkovský les.
Na trasu pod patronací hlavního partnera Dr. Max vyběhlo 162 mláďat, která se poprala o stupně vítězů na tratích od 100 metrů do 1 kilometru. Téměř 5km dlouhý charitativní PVZP FénixRun si na místě užilo 142 běžců a dalších 126 virtuálně. Poslední krátkou a dlouhou trasu si pak náležitě užilo celkem 728 lesníků. Radost i nostalgie ovládly cílový prostor a umocnily atmosféru závodu. Kapitola Slavkovský les je tedy uzavřena, o čem bude psát ta nová? To je zatím tajemstvím…
Dětské radosti není nikdy dost. Nechybí ji totiž spontaneita a upřímnost. A tak ta nejmladší smečka rozběhla závodní den ve velkém stylu, o stupně vítězů se bojovalo do posledních metrů. Na dětské hrdiny a skvělou atmosféru navázal v pravé poledne charitativní běh PVZP FénixRun, kde se pohybem hlavně pomáhá. A to v každém věku, v jakékoliv kondici. Nejen fandit, ale hlavně přispět nemalou částkou mohli lesní parťáci rodině handicapovaného Fanouška a spolku Nové Háro, který vyrábí paruky z pravých vlasů pro onkologicky nemocné pacienty do věku 26 let.
Po obědě už se běželo o bednu. Trasu na 11km zvládl nejrychleji v čase 00:41:46 Tomáš Brzobohatý, který ve finiši přesprintoval soka Lukáše Prouzu. Atmosféru Běhej lesy ale podtrhlo přátelské gesto v cíli mezi oběma běžci. Mezi ženami kralovala Jana Vojáková, která neměla mezi dámskou lesní smečkou konkurenci, a na vítězného Tomáše ztratila jen kolem dvou minut. Nejdelší slavkovská distance na 24 km budila respekt, ten si ale k srdci nebrali Michal Oplt a Tereza Vondráčková, kteří své kategorie ovládli s úsměvem na tváři v cílové rovince. Před jejich časy 1:29:28 a 1:44:52 smekáme všechny lovecké kloboučky.
Slavkovský les si za 5 let získal stovky lesních srdcí, a to především díky své specifické lokalitě bez telefonního i internetového signálu. V lesní partě proslul jako oáza klidu v okouzlující přírodě. Letošním závodem se tedy s Kladskou definitivně loučíme. Ale není důvod smutnit, jednoduše aby něco nového (a krásného) mohlo začít, něco jiného (i když hezkého) musí skončit. Derniéru Slavkovského lesa jsme si společně užili naplno, a snad úplně poprvé bez deště! Zkrátka, rozlučka, jak má být. Děkujeme parťáci!
A jaká je další zastávka? Rozhodně to bude bomba! V sobotu 16. července vás zveme do Brd, kde si v místním CHKO zaběhnete panenskou přírodou v okolí hlubokých luhů a hájů. Po 70 let byla oblast pro veřejnost uzavřena, ale letos už posedmé se touto unikátní lokalitou proběhneme společně. Tak lesu zdar, smečko!
