Životní proměna! Před dvěma lety nedobíhala ani tramvaj, dnes je z ní hrdý osmerák
Adéla Haraštová si ještě na začátku roku 2021 nedokázala představit, že by si šla zaběhat, nebo by se snad dokonce zúčastnila běžeckého závodu. Vše změnila nová práce a motivace nových kolegů. Jak málo občas stačí, aby se z vás stal pravidelný běžec, si přečtěte v příběhu Adély, která by
s ním chtěla inspirovat ostatní, kteří se zatím běhání zuby nehty brání.
„První impuls byl od mého šéfa, který se účastnil závodu v Brdech, a tak trošku mě začal hecovat, ať začnu běhat taky. Jako první jsem se jela podívat se seriálem Běhej lesy na Bílou a fandit ostatním kolegům,“ vysvětluje, že právě dobré vztahy s novými kolegy byly prvním impulsem. „Když jsem pak viděla, jak je to baví, jaká atmosféra po celý den na závodě panuje, mrzelo mě, že jsem si alespoň ten krátký charitativní běh nezkusila. A to vše ještě v krásné přírodě.“
Hlavou jí to vrtalo natolik, že už o pár týdnů později byla přihlášená do svého prvního závodu, a to na Karlštejně. „Byly to sice jen čtyři kilometry, ale opravdu jsem si to užila. To roztleskávání a oblíbený Vangelis na startu, radost a endorfiny v cíli za to stály. Navíc jsme pak měli s kolegy další společné téma na začátku pracovního týdne,“ vyjmenovává všechny benefity, které pro ni Běhej lesy měly.
Ještě v roce 2021 stihla charitativní běh na Jizerské a na závěr 13 km v Boleticích. „Šlo to vážně rychle, s kolegyní Kristýnou jsme se hecly a daly to. Navíc šlo o noční závod, o to silnější to byl zážitek,“ pokračuje ve vyprávění a nadšení z ní je slyšet s každým slovem.
„Já si vážně ještě před dvěma lety neuměla představit, že někam dobrovolně běžím. Doběhnout tramvaj? Proč, když jede další. Nebo si jít třeba jen tak proběhnout do lesa? Takoví lidé pro mě byli blázni!“ směje se pobaveně.
Rok 2022 se pak stal pro Adélu průlomovým. Jako jediná žena ve firmě se stala osmeračkou. „Uběhla jsem osm závodů krátkých tras kolem 11 kilometrů. Pro někoho je to možná málo, ale pro mě to byla obrovská životní výzva a změna. Teď běhám s vášní, užívám si to. Vděčím za to nejen kolegům, na které se vždy těším, ale také vám všem z Běhej lesy, protože díky vám mají závody takovou atmosféru. Díky!“ dostává ze sebe se vším nadšením.
„Na závěr bych chtěla i já vyzvat ty z Vás, kdo o běhu, byť jen uvažujete. Pojďte do toho! Zahoďte strach či stud a setkáme se společně na startu.“