Příběh běžce - Kačka Razýmová: Na start se můžu postavit s tátou a ségrou

Kačko, na co všechno jsme zapomněli?

Ještě možná bývalá atletka - běžkyně. A mimo sportovní stránku? Jsem hodně nadšená kuchařka, přesněji pekařka amatérka, mám ráda práci na zahradě a asi to vyzní blbě, ale taky mě baví úklid! Baví mě se i v těchto oblastech posouvat a zkoušet nové věci. 

Na běžkách tvá kariéra neodstartovala, jak jsi začínala se sportem a jak jsi se k běžeckému lyžování dostala?

K běžeckému lyžování jsem se dostala na vysoké škole, tedy vlastně poměrně hodně pozdě. Lyžovala jsem tedy nějakým způsobem od mala, protože na Chodsku, odkud pocházím, funguje úprava běžecký lyžařských tratí a na lyžích jsme jezdili s rodiči. Mě to sice bavilo, ale moc mi to nešlo. Vlastně až po příchodu na Západočeskou univerzitu v Plzni a zejména díky skvělé partě, která v Plzni kolem lyžování je, jsem tomu přišla na chuť. 

A co běhání?

Mojí specializací v atletice, jestli se o tom v dorosteneckém, potažmo juniorském věku dá mluvit, byly delší běhy - 1500m, 3000m, 3000m př. a hlavně běhy mimo dráhu a běhy do vrchu. Zúčastnila jsem se několika MS a ME v této disciplíně, nejlépe jsem skočila dvakrát osmá. A z mistrovství ČR mám z té doby několik titulů. 

Co pro tebe znamená běžecké lyžování dnes? A odkdy se mu vlastně věnuješ naplno, profesionálně? 

Běžecké lyžování je moje práce od olympiády, tedy od roku 2018. Do té doby to byl hodně drahý koníček (zejména pro rodiče). Chvíli jsem byla dokonce na úřadu práce, ale jsem ráda, že těch pár měsíců vydržela, nevzdala to a věřila, že ty výsledky přijdou. 

Nicméně kromě práce je to vlastně náš životní styl. Manžel je totiž, mimo svojí normální práci, trenér v našem oddílu Sport Club Plzeň, takže místo na dovolené jezdíme na soustředění a běžecké lyžování nás provází každým naším dnem. 

Jaké jsou další cíle, další sezona, životní cíle?

Do každé sezóny vstupuju s tím, že bych se chtěla zlepšit oproti té předchozí, protože ten posun je to, co mě nejvíc motivuje. 

Do jaké míry ve tvé přípravě je zařazen normální běh? Baví tě? Kolik km týdně běháš? Jak je objem měněn v závislosti na tréninkovém období? Běháš v terénu nebo po silnici?

Jako běžci na lyžích běháme hodně. Je to nedílná součást naší celoroční přípravy. na kilometry to nevím, protože používáme jako měrnou jednotku pro trénink čas, a to bez ohledu na množství uběhnutých kilometrů, ale aktuálně bych řekla, že to bude kolem 1/3 mého měsíčního objemu, tzn. nějakých 28 hodin. Ten objem směrem k sezóně klesá a bude narůstá intenzita. Běhám především v terénu, případně po zpevněných cestách, které využíváme pro rychlejší běhy.

Jaké jsou tvé časy 10 km, půlmaraton, maraton nebo jiné?

A nejlepší časy? Myslím, že poslední "vážnější" závody na silnici jsem běžela někdy před 10 lety, což byla doba kdy jsem skončila s atletikou a začínala na lyžích. Tenkrát jsem běžela 10 km v Praze myslím kolem 38 minut. Teď si troufám říct, že by ten čas byl o něco lepší… Ale půlmaraton, maraton ani jiné unifikované závody jsem nikdy neběžela!

Wow! O to víc si vážíme tvé účasti na seriálu Běhej lesy. Jak jsi na něj narazila?

Úplně poprvé jsem nás (mně, ségru a tátu) na Karlštejn přihlásila asi před 3lety. Tenkrát jsem byla nemocná, o rok později těhotná a svojí první účast jsem zapsala tedy až letos. Měla jsem od táty a ségry reference, že je to krásný závod a chtěla jsem si ho prostě proběhnout. 18 km v závodním tempu byla sice výzva, nicméně jsem ji zvládla vítězně a motivovala mě to zkusit si závody další. 

To je fakt, na Klínovci jsi své vítězství zopakovala. Co si najde profi sportovec na hobby závodě? 

Já mám tyhle závody ráda a běhám je hlavně proto, že se na start můžu postavit s tátou, případně ségrou. Že je to typ závodů, který si prostě můžeme užít všichni jako rodina. Nejsem před nimi moc nervózní, ale zároveň je beru jako kvalitní trénink. Ten je s číslem na hrudi vždycky o něco výživnější než bez něj!

Jak hodnotíš trasy, terény, atmosféru? 

Karlštejn se mi líbil moc, překvapila mě náročnost trasy a vlastně mě asi i zaskočilo tempo, které jsem zvolila a nechtěla se ho vzdát. Takhle na začátku tréninkové přípravy jsem si tam docela sáhla na dno.

Na Klínovci se jednalo o úplně jiný závod, zdejší terény velmi dobře znám, protože sem jezdíme na soustředění několikrát do roka, přesto jsem byla na pár místech úplně poprvé.

Co bys vzkázala nováčkům, proč by měli na závod Běhej lesy dorazit?

Na start nejde nikdo sám, takže není čeho se bát. Potká tam spoustu kamarádů, může vzít rodinu, kámoše, děti… Celá atmosféra vybízí k tomu pojmout závod jako sportovní den s přáteli, kteří rádi běhají. Všichni se tam upřímně rádi vidí, usmívají se, podporují se při závodě i v cíli. S tím se člověk na profesionálních závodech potká jen těžko a je dobře, že existuje místo, kde je tohle denním chlebem…  

Letošní sezona 2023 byla skvělá! Nemůžeš se dočkat dalšího lesního dobrodružství? Nezoufej, termínovku sezony 2024 a datum spuštění registrací ti odhalíme během měsíce října. Těšíme se na dalších lesních závodech, parťáku.

TOP 5 Kaččiných životních úspěchů. Které by to byly a proč?

Sportovních? 

• 5. místo na Světovém poháru v roce 2019 v Kuusamu, protože to byl výsledek, který jsem nečekala a možná jsem si v tu dobu netroufla o něm ani snít. Zpětně mě to 5. místo vlastně mrzí, myslím, že kdybych na takový výsledek byla psychicky líp připravená, měla jsem na to jet o pódium, od kterého jsem v cíli byla opravdu kousíček.
• 6. a 10. místo na Světovém poháru v Novém Městě na Moravě 2021 - v téhle sezóně se mi dařilo vlastně strašně moc, když na to tak zpětně vzpomínám. Ty výsledky mě hodně svazovaly a nervovaly. Můj kamarád zpunktoval celý autobus kamarádů a příbuzných, všichni se do NMNM tenkrát přijeli podívat a fandit. Ta atmosféra byla nezapomenutelná a já jsem předvedla jedny z mých nejlepších výsledků a přes to, že jsem nevyhrála jsem si při dojezdu do cíle jako vítěz vlastně připadala, tak jsem tu atmosféru a radost lidí kolem mě vnímala.
  
• 7. místo v celkovém pořadí Tour de Ski 2021 - na Tour není prostor pro slabé dny, když chce člověk bojovat o TOP10, mně se povedlo podat stabilní výkony a ve finále se ještě ždímnout při výjezdu na Alpe Cermis, byl to pak v cíli skvělý pocit. 
  
  
• 8. místo na SP ve Falunu 2023- byl to první závod po porodu, kde se mi podařilo nakouknout opět po asi 2 letech do TOP10, celou sezónu jsem věděla že na to mám, ale vždycky se něco nepovedlo, ve Falunu jsem se cítila dobře a byla jsem ráda, že to klaplo. 
• nominace a účast na Zimních olympijských hrách v Pyeongchangu 2018 - startovat na olympiádě je asi snem většiny sportovců a já nebyla výjimkou, celý ten měsíc tam byl jeden velký zážitek, i když po sportovní stránce to žádná extra sláva nebyla, nicméně tenkrát jsem to jako dobré výkony vnímala. 

Mimo sport bych asi jmenovala 

• narození Izabely - protože s ní ten život nabral úplně nové obrátky a smysl
  
  
• svatba/manžel -  možná, že o tom Lászlo (manžel) občas doma nebo na tréninku pochybuje, ale já jsem vážně ráda, že jsme na té cestě životem (i té sportovní) na všechno dva
  
  
• rodina a lidi, které kolem sebe mám - tady asi nemám co dodat
  
  
• dokončení magisterského studia na ZČU - ke konci už to s tím vším kolem sportu bylo docela těžký a jsem ráda, že jsem to nevzdala a mám to zdárně za sebou